UTRPENÍ ZAČÍNAJÍCÍHO MAKLÉŘE

ČEHO MÁ NAŠE ZEMĚ OPRAVDU NADBYTEK, TO JSOU REALITNÍ MAKLÉŘI. ČEHO MÁ NAŠE ZEMĚ VELKÝ NEDOSTATEK, TO JSOU KVALITNÍ REALITNÍ MAKLÉŘI.

Když mi kamarádka Eva před necelým rokem řekla, že mě, jakožto ženu po mateřské, doporučila do jedné realitní kanceláře, protože si myslí, že se na tuto práci hodím, vykulila jsem svoje velké oči a zeptala se jí, jestli se tak trochu náhodou nezbláznila.

Že sice mám nějaké dílčí zkušenosti s realitní činností ze zahraničí a sama jsem toho už dost prodala i koupila, ale že se v žádném případě nehodlám zařadit mezi ty hordy makléřů v naší vlasti, kterých je 10 x víc než je třeba a svojí činností dokázali již tuto jinde ve světě váženou profesi v naší zemi dehonestovat na úroveň prodejců dek a hrnců.

Říkám jí: „vždyť ty Evičko nejlíp sama víš, co jsem si s nimi užila, když jsem sama prodávala a jak jsem nadávala na ty úskoky, finty a podvůdky, co na mě zkoušeli“.

Její odpověď mě mírně zarazila: „A nezauvažuješ alespoň o tom, že bys jim mohla natrhnout gatě tím, že bys jim ukázala, že se to dá dělat poctivě?“

Trochu jsem se zamyslela a s velkými pochybami o tom, zda rčení „s poctivostí nejdál dojdeš“ není již v našich luzích a hájích jen všem pro smích, jsem to přeci jen nezavrhla hned, protože někde vzadu hlodal červíček s tím, že tato práce by mě nejspíš moc bavila.

Vzhledem k tomu, že tento obor se skládá z mnoha činností, s kterými mám nějaké zkušenosti (stavařina, homestaging, focení, právní problematika, apod), po dlouhém přemýšlení, po seznámení se s vedením a prostředím v této konkrétní kanceláři, jsem se rozhodla, že to přeci jen na chvíli zkusím. Ale špetku optimismu byste ve mně hledali opravdu marně. Na školení nám bylo vysvětleno, kolikrát budeme muset překročit svoji komfortní zónu, jak časově náročné a komplikované je získat klienta a nemovitost prodat. A to byl jen začátek, samotná praxe byla daleko horší! Častokrát mě napadlo, jak asi mohu uspět, když chci pracovat na základě smlouvy, za jasně daných podmínek, dokonce si dovoluji požadovat provizi na úhradu nákladů a mé práce, když proti mně stojí davy realitek, které pracují na základě „slova slibného“ a hlavně „ZDARMA“. A že na tohle slůvko my Češi rádi slyšíme, byť někde podvědomě víme, že ty chipsy XXL za stejnou cenu jako ty prťavé asi musí být někde hodně ošizené, protože nás výrobce nejspíš natolik nemiluje, že by nám dal něco zadarmo.

Paní majitelka kanceláře nás důrazně upozorňovala na to, jak dlouho to trvá, než se objeví první výsledky, než se nám to finančně zobrazí na našem účtu, může to trvat měsíce. Zároveň nám ale vždy byla morální podporou a zdůrazňovala, že musíme vydržet a určitě se nám to vrátí. I když jsem si stále opakovala „vydrž Prťko vydrž“, tak mě celý ten proces mnohokrát uvrhl do stavu totální deprese. Po 5 měsících jsem si říkala, že už té snahy a pachtění bylo dost, že to vzdám, že to prostě nemá cenu, když výsledkem je jen několik málo zakázek.

A pak jednoho deštivého, pošmourného dne zavolala jedna milá paní a říká mi, že se jí moc líbí moje fotky a video u mnou nabízeného bytu, ale že ho nechce koupit, že je moc malý. Tak se ptám, co vlastně shání, opět s notnou dávkou pesimismu ohledně toho, že stejně žádný větší byt, který bych jí mohla nabídnout, nemám. A paní opáčí, že nechce byt, že chce vypovědět smlouvu své stávající realitce, která pro ní neudělala vůbec nic, jen pár super-ošklivých fotek na mobil a chce abych jí její dům prodávala já…….. Sluníčko vysvitlo mezi mraky.

A protože byla velice spokojená, jakou prezentaci pro inzerci jsem jí vytvořila a kolik zájemců jsem ji v krátké době přivedla, za pár dní mi volal pán, že na její doporučení se na mě obrací kvůli prodeji svého bytu.

A to je přesně ten okamžik, kdy si člověk řekne: „Tak uběhlo půl roku a slova mé šéfové se začínají naplňovat. Už nebudu závislá jen na přemluvení nějakého samoprodejce, ale už mě lidé začínají poznávat a ví o mé práci. A dokonce říkají, že to dělám líp než jiní. To zahřeje u srdce a potěší víc než peníze, které přistanou na účtě. A když pak stojím na stupínku s celou naší kanceláři a vyhlašují nás jako nejlepší kancelář sítě ERA z celé republiky, tak si uvědomím, že to, za co bych před rokem nevsadila ani prošoupaný pětník, se stává skutečností – ta práce mi konečně začíná dávat smysl a ač mají makléři obecně pověst hroznou, tak vím, že my v Garancii se stydět za svojí profesi nemusíme, protože v této realitní džungli dokážeme fungovat v souladu s etickým kodexem a ještě ke všemu na jedničku. Takže Evičko díkes, mělas pravdu: „já jim ty gatě natrhnu“.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů